Nerudova 1139, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, tel.: +420 773 930 755, e-mail: info@pamatkovyatelier.cz
Nerudova 1139, 544 01 Dvůr Králové nad Labem, tel.: +420 773 930 755, e-mail: info@pamatkovyatelier.cz
Pohled na vilu z jedné z přístaveb
Střešní terasa s markýzou a vystupující hmotou točitého schodiště
Schodiště v panském křídle budovy
Schodiště v obslužném křídle budovy
Příborník nacházející se v tzv. přípravně oddělené od kuchyně prosklenou dřevěnou příčkou
Stavebně historický průzkum - stavební vývoj a památkové hodnocení objektu
Dvůr Králové nad Labem
Obytné stavby, Veřejné stavby
Funkcionalistickou vilu továrníka Zdeňka Sochora navrhl architekt Josef Gočár v roce 1928. Na jejím návrhu a realizaci se podílel architekt Josef Grus, který v té době v Gočárově ateliéru působil. Stavbu vily provedl dvorský stavitel Karel Jarolímek. Práce byly dokončeny v roce 1930.
Zdeněk Sochor uprchl před druhou světovou válkou do zahraničí. V roce 1946 byla továrna a snad i vila začleněna do národního podniku Textilní tiskárny, úpravny a barevny, Dvůr Králové nad Labem, později pojmenovaného Tiba, n.p. V průběhu pozdějších let byl objekt adaptován pro potřeby zde sídlícího Lesního závodu a následně pro potřeby Domu dětí a mládeže. Vnější vzhled funkcionalistické vily byl úpravami spočívajícími v nízkých přístavbách, nových omítkách,... značně poznamenán. Vnitřní dispozice objektu byla upravena recentními dozdívkami. Bourací práce se naštěstí tomuto unikátnímu privátnímu sídlu se s výjimkou západní terasy spíše vyhnuly.
Architekt zde vytvořil dům, jehož základem je konfigurace velikostně i tvarově rozdílných hmot. Výstavba opěrných zdí, drobných zídek a schodišť umožnovala zajímavé a zároveň citlivé zasazení vily do svažitého terénu. Dvě asymetrická kvadratická tělesa dům funkčně diferencovala. Čisté linie pravých úhlů zde stály v kontrastu s jednoduchými křivkami, přičemž dohromady vytvářely vizuálně sladěný celek. Členění stavby bylo navíc zvýrazněno kontrasně barevně pojednanými plochami.
Vila byla postavena v duchu Corbusierových myšlenek, v kterých vyzdvihuje krásu účelových a racionálně řešených inženýrských konstrukcí. Na této stavbě se plně snoubí estetické a praktické řešení a objekt je tak opravdu možné nazvat „strojem na bydlení“. Josef Gočár zde plně rozvinul své moderní myšlení a i na této stavbě dokázal, že je schopen originálně reagovat na nové architektonické proudy a plnohodnotně konkurovat o generaci mladším architektům.
